Sériově vyráběné nože začínají psát svojí historii až u svého majitele, ale málokdy je taková aby stála za vyprávění. Nože, které vznikají v rukou nožíře, píší příběh od svého zrodu a některé vypráví velmi dlouhé příběhy, které se prolínají stoletími. Již vznik nože je vázán přáním svého budoucího majitele, který určuje tvar čepele a její tvrdost. Stejné přání určuje tvar a velikost rukojeti, jakožto i použitý materiál. Nový majitel netrpělivě čeká na chvíli, kdy mu nožíř vloží do rukou jeho nového přítele a pomocníka. Příběh je již v plném běhu. Přichází na řadu výběr vhodného pouzdra, které dotvoří vzhled nože a určí způsob jeho nošení.

Některé nože zůstanou uloženy ve sbírkách svých majitelů. Jiné připomínají svým majitelům, kde všude byli a co spolu prožili. Dobré nože se dožívají vysokého věku, protože je o ně dobře pečováno. Předávají se z otce na syna, většinou i s jejich historií.

Někdy dá noži vzniknout náhoda jindy třeba láska? To je příběh nože, o kterém vám chci vyprávět. Není nejkrásnější, ale mám ho nejraději ze všech nožů, které jsem kdy vytvořil.

Jak takový nůž vzniká? Je to náhoda nebo osud? Jak dlouho čekal zbytek ukuté damaškové oceli u kováře vzdáleného 120km na mojí maličkost? Nevím…

Snubní prstýnek se vybírá ve zlatnictví, to je známá věc. Jeho výběr zabere mnoho času a dokazuje shodu dvou lidí. Někteří se u tohoto aktu stačí pohádat, jiným je to jedno, protože ho stejně nebudou nosit. Jsou i tací, kteří nechtějí zlatý prstýnek vyrobený neznámým zlatníkem. Pokud prstýnky v dnešní době vůbec vyrábí člověk.

Dvěma takovým lidem se zalíbil nápad vykovat si své prstýnky z damascénské oceli. Nalezli kováře, který jim zapůjčil výheň, materiál a dal potřebné rady. Vlastně to nebyl ani kovář… Byla to totiž jeho žena, která nás provedla technologií výrobního postupu. Za několik hodin jsme měli dva krásné, třpytivé prstýnky s originální a jedinečnou kresbou. A hlavně se svým příběhem, jehož součástí jsme se stali.

Dalším aktérem je čas. Někdy je ho málo, jindy hodně, ale nikdy ho není akorát. Prstýnky jsme vykovali a ve zbylém čase nám nabídl pan kovář možnost vykovat něco jiného. Má drahá se rozhodla pro motýla a já? Který kluk by nechtěl vykovat nůž. Nožů jsem v minulosti vytvořil celou řadu, ale z damašku od pana mistra rozhodně ne. A teď mám tu možnost. V odložených zbytcích hledá pan mistr vhodný kus na nůž, ne každý je totiž určen na čepel.

kování nože

Výheň je roztopena a já vkládám malý obdélníček rezavého kovu do výhně. Mění svojí barvu na tmavě červenou, která přechází do žluté. Je čas kovat. Buším do toho kousku oceli, ohřívám jej, buším. Po nějaké době, nevím jak dlouhé, protože pro mě se čas zastavil, mám tvar budoucího nože. Použitá ocel byla z konce původního výkovku a na hřbetě nože je prasklina. To ale vůbec nevadí, vybrousím ji a nůž bude mít zajímavější tvar. Jak říkal pan kovář: udělat z nedostatku přednost.

Nádherný den, který rozpoutal sled dějů. Po příjezdu domů se stavím k brusce a vybrušuji z výkovku jeho finální podobu.

Pak přišla ta otázka: Nechceš vyrábět nože na prodej? Vyráběl jsem nože dříve, ale pro svoji radost a pro přátele, ale na prodej? Rozpoutal se rychlý sled událostí. Vyrobit brusku, sehnat kalící pec a hlavně materiál. Zkušenosti s obráběním byly, jsem vyučený nástrojař. Začali vznikat první nože a mě se začaly vracet do hlavy vědomosti získané v nástrojárně a samozřejmě i v učení. Nakonec tam kdysi před léty vznikali mé opravdu první nože.

Nůž je vyroben, vyleštěn, leptán, znovu leštěn. Pak přichází na řadu rukojeť, přesně padnoucí do mojí ruky. Vím, že ho nikdo jiný nosit nebude, není totiž na prodej.

Splnil se mi dávný sen, ve který nedoufal. Mám nožířskou dílnu. Malou se spousty nedostatků, ale je má.

Tak co? Je to náhoda nebo osud? Kdybych nepožádal svojí drahou polovičku o ruku, nekovali bychom prstýnky, nepotkal bych kováře, který mi dal čuchnout k žhavé oceli, a já bych nepocítil touhu znovu vyrábět nože.

To je zatím konec příběhu o jednom noži. Schválně píši "zatím". Musím totiž ještě něco udělat. Za prvé poděkovat svojí drahé polovičce za obrovskou podporu, psychickou i materiální a za druhé si ji konečně vzít. Finance šetřené na svatbu a mnoho dalších totiž skončilo v nožířské dílně.

 

 

 

 

 

 

Kdyby se některý z čitatelů rozhodl pro prstýnky jenž si vlastnoručně vykove z nerezové oceli Damasteel, tak zde je odkaz na stránky kowmaister Pán i paní jsou velmi vstřícní a určitě budete spokojeni. Tak jim touto cestou ještě jednou velmi srdečně děkujeme.

 

 

Kontakt

Petr Chalupa - Bedrock

V Lípách 31, 290 01 Sokoleč

Czech republic

Tel.: +420 603 817 989

Mail: ptr.chalupa@gmail.com

GPS: 

50°5'42.623"N, 15°6'22.766"E

 

      

Příběhy nožů

  • Jde to bez nože?

    Píše se 21. století a nejdůležitějším nástrojem není nůž, ale mobilní telefon. Obaly potravin jsou...

  • Paracord

    Paracord – parašutistická šnůra Je velmi kvalitní padáková šnůra prodávaná pod označením Paracord 550lb....

  • Příběh jednoho nože

    Sériově vyráběné nože začínají psát svojí historii až u svého majitele, ale málokdy je taková aby...

Copyright © 2014, PCH-SERVIS Sokoleč, ptr.chalupa@gmail.com